1.6.2019 Klubová výstava Heřmanův Městec
Tak se rok sešel s rokem a opět jsme s paničkou začali trénovat postoj a předvádění do kruhu. Hlavně mě letos mučila s měřením v kohoutku. Loni jsem se totiž bál, že mě chce pan rozhodčí tou tyčkou praštit přes záda, tak se na to letos panička připravila. Neustále se mě někdo snažil změřit. Že pravítkem bych pochopil, ale když si na mě vzali i násadu od vysavače, to už mi šla hlava kolem, ale paničce jsem udělal velkou radost a na výstavě jsem to zvládl. Ani jsem nehnul brvou a to mě pan rozhodčí mučil jakou dobu s tou holí, páč se mu nezdálo, co naměřil. Kromě toho, že jsem vydržel tu hůlku, jsem se i moc hezky předvedl, panička i chovatelka byly spokojené. Ale stejně to nestačilo a můj hubený hrudníček a volné lokty na pana rozhodčího dojem neudělaly, odnesl jsem si tedy známku VD, ale v té konkurenci to měl pan rozhodčí opravdu těžké. Na výstavu samozřejmě přijelo i plno mých sourozenců a mamka s taťkou. Lítali tam i ocenění Výborná a sem tam si někdo odnesl i titul. Na závěr jsme jako chovatelská skupina a odchov po tatínkovi odnesli nejlepší ocenění i zde. Takže si myslím, že to byl úspěšný den, kdy jsme potkali staré i nové přátelé a i když jsme přijeli všichni domů úplně vyřízený, věřím, že spokojený. Tak za rok na shledanou